NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
V jižním Švédsku nedaleko velkého jezera Vänern se nachází město Vara. Odtamtud pochází mladá kapela THERMALITY. Z Vary nějakých sto kilometrů jihozápadně na pobřeží Kattegatu leží Göteborg, známé to město severního království. A právě tím směrem tato kapela vzhlížela, když se rozhodla pro vlastní tvorbu. Proč zrovna tímto směrem? Inu, protože u bran města lze najít temný klid, dokud vše neshoří v plamenech. Jasné citování svých metalových předků nezapřou, především těch plamenných, přesto je tahle deska zajímavou záležitostí, která si zaslouží pozornost.
S posunem od svého debutu se to má jako se změnou jejich loga. Na „Before I Get to Rest“ je nápis klasicky rozplizlý, jako rozteklé mléko na podlaze. Deska to není špatná, je tam jasná idea, ale chtělo to trochu usměrnit a vypilovat. Na aktuálním albu je patrno, že stejně jako ve své vizuální prezentaci i hudebně vybrousili hrany, precizně vše proměřili a své myšlenky dostali do jasného rámce. Zvukově i instrumentálně se posunuli, soukolí si sedlo a metalový strojek šlape o sto šest a už od první skladby „Weeping Angels“ se nezadržitelně hrne kupředu. Svůj podíl na tom má i Nordströmovo Studio Fredman, kde po úspěchu s prvním albem mohli nahrávat. Dojde i na melodičtější položky, jako je „Stranger“, „Clones“ nebo „Forsaken“, kde tito mladí učedníci nezapřou skladatelský potenciál, aby třeba jednoho dne přebrali pochodeň výrazných představitelů severského metalu.
Melodický death metal klasického švédského střihu. Pro příště se trochu méně vyhřívat v plamenech a více se vydat vlastním směrem. Našlápnuto ti mladí učedníci mají víc než dobře.
7 / 10
Ludvig Sommar
- zpěv
Noel Hoflund Jonsson
- kytara
Walter Hamilton
- kytara
Ture Skärfstad Stål
- basa
Hampus Sätterlund
- bicí
1. MMXXIV
2. Weeping Angels
3. Thorns Of Salem
4. Fire Will Reign
5. Stranger
6. Windigo
7. Clones
8. Forsaken
9. Nightfall
10. The Hunter & The Nightmare
11. The Guardian
12. Divinity, Pt.1
13. Divinity, Pt.2
The Final Hours (2024)
Tales From The North (EP) (2023)
Before I Get To Rest (2023)
Datum vydání: Pátek, 16. srpna 2024
Vydavatel: Black Lodge Records
Stopáž: 50:55
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.